Již jsem se dříve zmínila o tom, že tady v Nongpoh je to takové místo mnoha a častých setkávání.

Česko-římská návštěva

V přípravě pro misijní dobrovolníky měl pro nás jednu přednášku salesián Pavel Gambi Ženíšek. Působí v Římě jako koordinátor mezinárodní salesiánské misijní animace. Řekli nám, že se může stát, že se na místech našeho misijního působení může někdy nečekaně objevit.

A tak se opravdu stalo. Objevil se hned po čtrnácti dnech mého pobytu v Nongpoh (místo mého působení v severovýchodním indickém státě Meghalaya). A přijel rovnou dvakrát během jednoho týdne. Byla to milá setkání, přestože trvala jen několik minut. Jeho hlavním cílem totiž byla účast na misijním kurzu pro salesiánské řeholníky a řeholnice, kteří se pak měli po měsíční přípravě vydat na pouť do Svaté země.

SADBA v  Meghalayi

Začátkem února mne tady (při svém putování z Karnataky do Manipuru) navštívil salesián Jaroslav Fogl (ředitel Sadby) s Petrou Klaškovou (vedoucí kurzu Adopce nablízko). Podívali jsme se do muzea Dona Boska v Shillongu (hlavní město Meghalaye), také do farnosti Umbden – předchozího působiště našeho rektora.

Navštívili jsme Shantivan – místní leprosárium, kde 50 let působí sestry Matky Terezy. A také nás pozvali do  několika domů rodinných příslušníků místního salesiána otce Donbora, který nás celý týden doprovázel. Nechyběl ani dobrodružný výlet na “Mawryngkhang – Bamboo Trail Trek’.

Dobrovolnice z jihu

V květnu za mnou přijela (bez deštníku!) další česká návštěva – Janča, dobrovolnice v jihoindickém státě Karnataka. Podívaly jsme se spolu za děckama do školky, školy i střední školy.  Ukázala jsem ji Nongpoh i z vyhlídky, která je od našeho domu vzdálená si 30 minut pěšky úzkou pěšinkou džunglí. Kvůli silnému dešti a bouřce jsme se musely vrátit zpět jinou cestou. Schovaly jsme se na chvíli u kamarádky a naší průvodkyně Lu.

Po několika dnech strávených zde na ubytovně chlapců jsme se vydaly na další dobrodružnou cestu do Cherrapunjee (Sohra park v místním jazyce). První noc nás tady zastihla (i pro místní obyvatelé) nezvykle silná vichřice. Přežily jsme ji ve zdraví a tak jsme další den mohly pokračovat (v té době měla Janča už deštník i pláštěnku).

Dolů do údolí nás čekalo 3 600 schodů, sešly jsme tak do vesničky Nongriat, kde je most a dvojitý most z živých kořenů (Living root bridges). I přes nepřízeň počasí jsme viděly a chválily Pána za neuvěřitelně krásnou přírodu Meghalayi.

dobrovolnice Lucie (edit. SADBA)