Ze střechy auta sundáváme podélně rozřízlý plechový sud, který je opatřený přivařenými nohy, pak kus pletiva a pytel s dřevěným uhlím. Děvčata ještě přináší kbelík se čtyřmi naporcovanými kuřaty, které den předem připravily na místní farmě, a jdeme grilovat. V průběhu grilování za námi přichází nějaká skupinka, která by si také ráda něco ogrilovala. Schvalujeme, a tak mezi naše kuřátka přibývá i kozí kýta, která má ještě kopýtko.

Malý zádrhel na cestě zpět

Po cestě zpátky potkáváme ještě policejní kontrolu, tentokrát naštěstí nechtějí vidět můj pas, který u sebe zrovna nemám. Ale nelíbí se jim způsob přepravy, protože na nadměrné převážení lidí na korbě auta je potřeba speciální povolení. Toto povolení nemáme, ale naštěstí mají salesiáni dobrý vztah s místním šerifem, takže to končí jen domluvou. Z kontroly se poučuji, že místní policie má vždy pravdu a není dobré jí nijak oponovat.

Po pár dnech co jsem se rozkoukával, přichází moje první vyučovací hodina informatiky. Jsem domluvený s jedním učitelem, který ji má obvykle, že si tu hodinu vezmeme spolu. Teda aspoň jsem si to myslel. Dostávám od učitele klíče od učebny, ze které nedávno někdo ukradl dva počítače. Takže tam zbývají pouze tři. Žáci postupně přicházejí a sedají si k počítačům. Po chvilce mi jedna studentka sdělí, že už jsou všichni, že pan učitel nedorazí, a že můžeme začít. Trochu nesvůj a rozhozený z domluvy s učitelem, začínáme. Myslím, že tu první hodinu odučil spíš Duch Svatý, protože jsem se na ni vůbec nepřipravil. Ukazuji žákům Word a učíme se základní klávesové zkratky, hledání souborů a menší úpravu textu. Po hodině zjišťuji, že většina z toho byla podle osnov, které žáci mají.