Na druhý přípravný víkend většina z nás přijížděla s představou, do jaké země by chtěli jet. Ale prezentace o Ekvádoru, následná večeře a taneční večer nám všem tyto představy dočista zhatily.

 Pátek

Víkend jsme společně prožili v Praze v Karlíně. Bydleli jsme v domově mládeže u sester salesiánek. Náš společně strávený čas se nesl ve znamení Ekvádoru a jeho nádherné kultury. Celé to začalo v pátek kolem sedmé hodiny večerní. Po ubytování nás čekala společná večeře a po ní seznamování. Někteří z nás nebyli na prvním Cagliero víkendu (roční přípravný kurz v rámci projektu Adopce nablízko). A tak jsme se při uvedení do víkendu představovali a navazovali nová přátelství.

Poté nás čekala beseda s dárci, kde nám prozradili svou motivaci pomáhat, ale také části jejich životních příběhů. My jsme jim na oplátku řekli něco o sobě a jaké jsou naše motivace vyjet pomáhat do světa. Pátek jsme zakončili společnou modlitbou a slůvkem na dobrou noc po vzoru salesiánské tradice.

Sobota

Sobotu jsme začali mší svatou. Pak jsme se najedli a dali si kávu na posilnění. Po ní nás totiž čekala tvořivá dramatika, kde to pro některé z nás bylo vyjití ze své komfortní zóny a zkoušení něčeho nového. Nakonec jsme si to všichni užili a prolomily se tím mezi námi ledy. Pak nás čekala už zmíněná prezentace o Ekvádoru, která nás na tu zemi měla navnadit a rozhodně to splnilo svůj účel. Konec odpoledne se nesl v duchu zamyšlení na životem Dona Boska a také na naším vlastním.

Večer na nás čekala prezentace o motivaci a další o financování programu. Druhá zmíněná nás lehce vystrašila, ale naštěstí nám to Jarda (ředitel Sadby a člen přípravného týmu) uměl podat tak, abychom s křikem neutekli a neukončili náš kurz. Po prezentacích jsme ještě měli přípravu liturgie na nedělní mši a po ní modlitbu. Na konci sobotního dne na nás čekala výborná ekvádorská večeře připravená Vojtou a exáky (bývalými dobrovolníky). Večeře se skládala z polévky Locro de papa, poté hlavního jídla Chaulafan de pollo a vše jsme to mohli zapíjet tradičním dušičkovým nápojem Colada morada. Ohledně nápoje jsme se shodli, že chutnal jako naše jahodové knedlíky.

Po večeři nás čekal taneční večer. Největší problém byl v tom, že jsme se přejedli při večeři, tak většina nemohla tancovat. Tak jsme si aspoň užili pohled na ostatní a poté jsme čas využili povídáním a utvrzováním nově navázaných přátelství.

Neděle

V neděli na náš už jen čekala mše svatá. Po ní úklid domova mládeže. A ještě poslední přednáška o rozvojovém vzdělávání od pana docenta Pavla Nováčka. Nakonec jsme zhodnotili uplynulý víkend a vydali se na oběd do asijské restaurace. Všichni jsme si víkend náramně užili a budeme se těšit a čekat, co krásného přinese další, který nás čeká v prosinci.

Jindra, dobrovolník v přípravě, ed.