V rohu místnosti se spouští pavouk , když v tom se otevřou dveře dokořán a vstoupí mnoho lidí, zcela beze slov. Vzniklý průvan ho roztočí jak na kolotoči a proto rychle stoupá vzhůru.
Chtěl utéct před snězením jak už to pavoučí samičky dělají, ale strach ho vyhnal zpět. “A hele” , povídá samička. “O čem si asi povídají.” Samec se na chvíli zaposlouchá do monologu toho pána a povídá: “Něco o tom, že když se nevyrovnáš se svou minulostí, táhne se to s tebou, a ovlivňuje to tvou budoucnost.”… Pokračování na konci článku Byl to jeden z přípravných víkendů pro dobrovolníky, kteří chtějí vycestovat v projektu Adopce nablízko. Proběhlo to ve smyslu uvědomění si svých nedostatků a kladů, během čehož bylo i silentium a přednášky, jak sám sebe vidět, případně na sobě zapracovat. Shrnul bych to jako skvěle strávený čas ve kterém se mísilo nadšení s obavami.
