Na konci července se tisíce lidí z celé Zambie začnou sjíždět do Luapula provincie na severozápadu Zambie, přesněji do vesnice Kazembe. Tohle místo má velký význam pro lidi z kmene Lunda. Sídlí tady totiž jejich král, Mwata XIX.
V celé Zambii najdete přes 70 kmenů, každý z nich má své území, své tradice, svůj jazyk a svého krále. Mwata z Kazembe je druhým nejvlivnějším králem v Zambii. Je hlavou svého lidu, rozhoduje, soudí a dává rady. Kolem Mwaty a členů královské rodiny se stále dodržují tradiční zvyky. Například při setkání s králem musíte pokleknout a třikrát tlesknout, v jeho přítomnosti je zakázáno mít čepici a brýle a jídlo mu může připravit pouze panna. Nejvýznamnější tradicí je ceremoniál Umutomboko, který oslavuje usídlení kmene v Luapula provincii. Letos oslavy probíhaly od 28. do 30. července. V centru Kazembe vyrostl obrovský market, kde jste mohli koupit všechno možné od tradičních látek, přes prasata až po tzv. Luapula beer – pití z kvašené kukuřičné mouky, které vám pořádně protáhne střeva. Ulice se zaplnily desetitisíci návštěvníků, kteří slávu poctivě zapíjeli. Poctu králi vzdal i samotný prezident, který stylově přiletěl v helikoptéře.
Čtvrteční program proběhl v paláci, kam měli přístup pouze V.I.P. hosté. V pátek už jsme se ale mohli přidat i my. V 10 hodin zazněl výstřel a Mwata opustil svůj palác. Kolony aut se vydaly do Mpembwe, místa, kde kmen Lunda poprvé překročil řeku (nynější hranici s Kongem) a kde se oslavy zahajují bubny, tradičními tanci a zpěvem. My jsme se do kolony zapojili také a byl to pořádně divoký zážitek. Lidé seděli na střechách aut, vyseli zboku nebo z kufrů aut a v opilosti vykřikovali a zpívali. Místní byli nadšení, my lehce vyděšení. Jak se dalo očekávat, kolona se neobešla bez nehody. Mnoho lidí bylo zraněno a několik lidí dokonce i zemřelo. A co na to místní? Uronili pár slz a jelo se dál. Tohle se tu prostě stává.
Vrcholem oslav byla sobota. Dopoledne se Mwata za zvuku bubnů vydal k řece. Davové šílenství bylo obrovské. V oblaku prachu se tisíce lidí draly dopředu, zběsile utíkaly, nehleděly napravo, nalevo, hlavně aby aspoň na chvilku zahlédly Mwatu. Policejní doprovod krále byl bez šance. Přesto se Mwatovi podařilo dostat až k řece, kde obětoval říčním duchům jídlo v podobě masa, buráků a dalších místních plodin. Jakmile se vydal na zpáteční cestu do paláce, hladové děti se odhodlaně vrhly do řeky a pro duchy toho ve vodě moc nezbylo.
Dalším obětním rituálem během oslav je podříznutí kozy u bran paláce. Ještě v 80. letech 20. století se jednalo o lidskou oběť. Až otec současného Mwaty tuto tradici zrušil a vyměnil člověka za kozu. Závěrem celé akce jsou slavnostní tance královské rodiny. V tradičních oblecích můžete vidět například dceru a syna Mwaty. Na úplný závěr přichází samotný Mwata a tančí tzv. Umutomboko – “tanec dobytí”. V rukou přitom drží Mpoko (královský meč) a Ichisoko (královskou sekeru). Podívaná je to opravdu velkolepá, zážitek je intenzivní. Ovšem pokud nejste fanoušky zběsilých davů, prachu, potu a krve, je lepší užít si to z pohodlí obrazovky.