Nejen o slavení El Día de los Muertos – svátku zemřelých, ale i o mezinárodním setkání dobrovolníků, dětech a životě v mexické Colimě podává další zprávy dobrovolnice Kamča Dušková.
Milí čtenáři! Doufám, že si užíváte předvánoční atmosféru se vším tím hezkým, co k ní v naší zemi české běžně patří. J Pro mě je to úplně poprvé v životě, kdy budu slavit Vánoce mimo rodnou zemi, v teple a pod palmami. Je to trochu zvláštní pocit, stále se nemůžu úplně naladit na tu správnou „vánoční vlnu“, ale nevadí! Změna je život. Moc se omlouvám, že jsem se už celé dlouhé dva měsíce neozvala. Tady jsme pořád v jednom kole, neustále se něco děje a já tak dlouho odkládala psaní dalšího dopisu, až jsem si řekla, že už je to fakt trapné a musím s tím něco udělat. Tak teď sedím v naší „televizní místnosti“, spolu se mnou jsou tu čtyři holky z druhého stupně, protože dnes nešly do školy (už mají po zkouškách a vyučování se tedy nekonalo), tak tady blbnou, skotačí a tančí, zatímco já horečně přemýšlím, jak sepsat nějak ve stručnosti zprávu o tom, jak jsme prožili uplynulých osm týdnů.



