Můj klidný spánek protrhl rázný zvuk budíku. Podívám se na hodiny a čas ukazuje 7:20 ráno. Zvedám se z postele a utíkám na ranní modlitbu a mši. Z kaple zamířím rovnou na snídani s komunitou a pak už pouze práce až do večera. Je pondělí a náš tým čeká třídenní kurz s dětmi. Děti první den přijíždí až v 11:00, tak si díky tomu můžu ještě na hodinu oddechnout. V 10:30 máme setkání s týmem. Na kterém natěšeni s lehkou nervozitou vyhlížíme autobus.
Zástupy dětí
Autobus přijíždí a z něj se hrnou zástupy dětí. Hned se jich ujmeme a začneme je navigovat do hlavní budovy, kde budou bydlet. Po uvedení do jejich pokojů nastává hlavní program. Na úvod si zahrajeme poznávací hry na prolomení ledů a následně děti rozdělíme do menších skupin. Každou skupinu zvlášť vede jeden z dobrovolníků anebo salesiánů. První sezení je pouze o poznávaní a hrách. Po něm nás čeká oběd. Po dojedení oběda mají děti trošku volného času, kdy si můžou zahrát fotbal, kulečník, stolní hry anebo ping pong.
Odpoledne jdeme společně na dlouhou procházku trvající hodinu a půl. Když dorazíme zpátky, tak dětem dáme chvilku na oddych. Následně je uvedeme do tématu celého kurzu a pak nás čeká druhé sezení v malé skupině. Při tomto sezení se snažíme o prohloubení důvěry mezi nimi samotnými, ale také námi. Po hodině ve skupině jdeme společně na večeři a po ní máme připravenou společnou hru, která se mění s tématem kurzu.
Den ještě nekončí
Den už skoro končí, ale programu je ještě spousty. Po hře odcházíme naposledy do malých skupin. Ve kterých si povídáme o našich životech, problémech a všem, co nás trápí. Hodina sdílení je u konce a my se přesuneme zpátky do hlavní budovy, kde nás čeká večerní modlitba, kterou má přiřazenou člen týmu a následně salesiánské slůvko na dobrou noc. Tím odbijí 9 hodina večerní a Já si konečně můžu oddychnout po dlouhém dni. Rozloučím se se všemi a rovnou mířím do postele, protože další den je ještě delší a náročnější než ten první, ale o tom vás budu informovat až v dalším dopise.
Dobrovolník Jindřich (SADBA edit.)