Sedím v letištní hale v Bangalore – hlavním městě Karnataky. Letím na Srí Lanku. Zítra mi totiž končí šesti měsíční vízum, tak musím Indii opustit. Na Srí Lance budu žádat o nové vízum. Dostanu ho? A na jak dlouho? Kdo ví …

Včera (tj. 20. února) jsem se rozloučila s “mými” dětmi ve Snehalaye, s kluky ze střediska i s holkami z učiliště. Odjíždím na necelé 4 týdny, přesto se mi odjet nechtělo. Uvědomila jsem si, že ještě nejsem připravená odjet napořád. Doufám a modlím se, aby nové vízum dopadlo a já ještě mohla s mými indickými kamarády mít spoustu nových zážitků. Uvědomila jsem si, jak mi Hospet přirostl k srdci, přestože první dny mého pobytu jsem myslela, že si na nové místo nikdy nezvyknu.

Každá mince má ale dvě strany a stejně tak i tato situace. Na Srí Lance se potkám s částí své rodiny a na to se moc těším. Těším se na známé tváře, odpočinek, nižší teploty a v neposlední řadě na češtinu 🙂