Co se dělo po mém příjezdu do Ekvádoru a kde jsem nakonec skončila? Boží cesty jsou nevyzpytatelné…

Po mém příjezdu do Quita, hlavního města Ekvádoru, mě čekaly nějaké přesuny a setkání dobrovolníků. Abych se přiznala, na to setkání se mi moc nechtělo. Říkala jsem si, že tam bude moc lidí, všichni si budou povídat a já budu trochu mimo, protože jim nebudu rozumět. To se ale vůbec nestalo. Setkání ekvádorských dobrovolníků bylo skvělé, všichni byli moc milí a ochotní mi cokoli zopakovat, když jsem něčemu nerozuměla. Setkání uteklo jako voda a vyvrcholilo bohoslužbou vyslání, která byla plná emocí. Až na ní se totiž všichni dobrovolníci dozvěděli, kde stráví rok svého života dobrovolnou službou. Ekvádor je velmi rozmanitá země a životní podmínky i náplň práce dobrovolníků se velmi liší. Určitě si tedy dokážete představit tu napjatou atmosféru a očekávání všech přítomných. Při vysílání jednotlivých dobrovolníků nechyběly bouřlivé potlesky, výkřiky radosti, slzy dojetí i objímání všech kolem. Čeští salesiáni mi před odjezdem říkali, že bych měla být vyslaná do hor nebo na pobřeží, ale do pralesa ne, protože tam jsou náročnější podmínky a dobrovolníky z jiných zemí tam neposílají. A kde jsem skončila…? No samozřejmě že v pralese. Byla jsem vyslána do Wasak’entsy, osady v amazonském pralese. Nejbližší městečko je vzdáleno asi 15 minut letu malým letadýlkem nebo několik hodin chůze. Život je tu odlišný i pro Ekvádorce, natož pak pro mě. Máme to tu trošku náročnější s časem, elektřinou i internetem a signál samozřejmě žádný. Španělština nám úplně nestačí, protože místní lidé mluví jazykem Achuar, který je naprosto odlišný od ostatních jazyků. Až se zlepším ve španělštině, plánuji přihodit něco z Achuaru.  A co tu vůbec dělám? Působím na střední škole a na dívčím internátě. Doprovázíme holky při všem, co dělají. Ať už studují, pracují, sportují,… Ale to zase příště.

Život je tu trošku náročnější, ale každou chvílí si uvědomuji, že můj život je pevně v Božích rukou.

Pane, děkuji Ti, že máš pro každého z nás připravené to správné místo. Místo, na kterém nás nikdy nenecháš samotné. Jsi s námi při všem, čím procházíme. Pane, prosím Tě, aby všichni dobrovolníci dokázali přijmout to své místo i se všemi těžkostmi, se kterými je spojené.