Bulharská jména aneb propocená košile
Postupně se naše komunitě schází k večeři. Jako obvykle se mě Cvrček, největší salesián, ptá: “Jak se máš?” Odpovídám upřímně: “Žiju.” On ještě upřímněji odpovídá: “Neboj, to přejde.”
Oratoř

V oratoři s našimi malými Romy jsou většinou cíle střízlivé, přežít a nikoho nezabít. Někdy však, když nám nejde tolik o život a jsme v dobré náladě, přichází čas si dát cíl větší, něco někoho i naučit nebo někomu něco předat.

Animátoři

Jsem rád, že i tyto chvíle mohu zažívat, především s mladými na animátorských kurzech, které tu společně se salesiány organizujeme. Od září jsme prožili již tři víkendy. Animátorské kurzy jsou určeny pro mladé přibližně od 15 do 20 let, kteří se chtějí aktivně podílet na aktivitách pro děti a mládež ve svých farnostech nebo ve svém okolí. Animátoři, kteří mají dobrý vztah k Bohu a k druhým lidem, mohou lépe pomáhat mladým nebo dětem. A proto je na kurzu kladen důraz i na vztah k Bohu a utvrzování vztahů mezi účastníky. Víkendy se tak skládají nejen z různých přednášek, ale i z modliteb a her. Tím, že je tu katolíků poměrně málo, se našich kurzů účastní asi 15 mladých z celého Bulharska.

Bulharská jména

První víkend byl samozřejmě seznamovací. Naučit se bulharská jména účastníků byl celkem oříšek zvláště, když jsem některá jména slyšel poprvé. Můj cíl byl hlavně nikoho neurazit zkomolením jména. Vzpomínám si, že na tomto víkendu na začátku prosince jsem měl objasňovat pravidla jedné hry. I když jsem si předem pravidla přeložil a našel všechny potřebné fráze, docela jsem se u vysvětlování zapotil a myslím, že více pochopili z mých gest a výrazů ve tváři než z mluveného projevu. Když to srovnám s posledním víkendem, na kterém jsme plánovali letní tábory, pantomimy ubylo, slov přibylo a košile zůstala suchá.

Duchaplné rozhovory

Líbí se mi na těchto víkendech je to, že nemusím jen umravňovat děti, řešit ztracené trenýrky a ponožky a večer naše divochy s nekonečnou energií téměř silou držet v posteli, aby do tří do rána nepobíhali po hřišti. Zůstává tak více prostoru na duchaplné rozhovory, kdo s kým chodí a kdo s kým se rozešel, modlitby, kdy se člověk i modlí, a hry, které si můžeme užít i my vedoucí.

Dobrovolník Antonín (edit. SADBA)