Zapoj veškerou svoji fantazii a představ si, že jsi studentem Don Bosco Secondary School v Didii. Jak vypadá tvůj každodenní režim? No přece takhle!

Pěkně brzký budíček

Sotva odbila čtvrtá hodina a ty slyšíš hudbu. Chvíli možná přemýšlíš, jestli to není zpěv linoucí se z nedaleké mešity, ale pak ti dojde, že muslimové s modlitbami běžně začínají až po páté hodině ranní, proto ti nezbývá nic jiného než vyhrabat se z brlohu. Hudba znamená jediné, a to budíček. Po chvíli vzdáš boj s únavou, jdeš se trochu opláchnout a vyčistit si zuby. Na to máš zhruba půl hoďky. O půl paté totiž přece začíná study time (čas na studium) a ty musíš být ve třídě. Moc dobře víš, že během samostudia bys měl studovat, vždyť testy se blíží, ale někdy tě zmůže rozespalost, opět se ti zalepí oči a odpočinku na lavici nedokážeš odolat, jindy si musíš vyčistit boty, protože dříve jsi to nestihl, nebo zašít díru v podpaží na košili, abys vypadal jako žák střední školy v uniformě nikoli jako vandrák. Samostudium kolem 5:50 ukončí zvonek, který oznamuje, že se máš přesunout do social hall (společenské haly) na modlitby a mši.

Hurá, slunce vychází

Během mše jsi někdy plný energie, jindy jsi ale myšlenkami stále v posteli, proto se během písniček pohupuješ ze strany na stranu a rytmicky tleskáš v dobré víře, že tě takováto rozcvička probere nebo se aspoň trochu zahřeješ, po ránu je přeci jen zima. Pokud ani tohle nezabírá, záhlavec, který ti přiletí od spolužáka, když během mše spíš, tě většinou už probere. Kolem sedmé hodiny se ze social hall přesouváš na snídani a radost ti vždy udělá, že konečně vychází slunce. K snídani obdržíš dvě mandazi, malé smažené koblížky, a čaj. Poté, co do sebe kopneš čaj a zhltneš mandazi, si dojdeš pro koště, protože musíš uklízet školní areál. Po chvíli tě ale opět vyruší zvonění, které tentokrát značí, že se máš přesunout do pavilonu na nástup. Ten trvá půl hodiny od 7:30 do 8:00, kdy začíná škola. Nástup je zahájen vztyčením vlajky a zpěvem hymny. Po tomto ceremoniálu se od učitelů a ředitele dozvíš veškeré důležité oznamy, které se tě týkají.

Škola, škola a škola…

Přesuneš se do třídy a rovnou začíná vyučování. Jedna vyučovací hodina trvá 40 minut, ale desetiminutová přestávka následuje až po dvou takových hodinách. Po třech double hodinách ti zvonek ve 12:25 ohlašuje, že můžeš jít na oběd. K obědu máš buď ugali, knedlík z kukuřičné mouky a vody, s fazolemi nebo makande, kaši z fazolí a kukuřice. Když máš ještě hlad a zatím jsi nestihl utratit veškeré kapesné, v bufetu si koupíš mandazi (ty malé koblížky) a limču. Obědová pauza končí ve 13:40. Zbytek volného času vyplníš hraním her s kamarády, povídáním, nebo studiem, potřebuješ-li. Po obědě tě čeká už jen jedna double a jedna single hodina. Po ní v 16:00 škola končí, teda aspoň pro učitele. Pro tebe? Jak kdy!

• V pondělí bys měl od čtyř do pěti pomáhat s úklidem areálu,
• v úterý a ve čtvrtek studuješ, nejsi-li člen pěveckého sboru, ti totiž mají v tomto čase zkoušku,
• ve středu jsou modlitební skupinky někdy podle ročníků, jindy podle náboženství (katolíci, protestanti a muslimové)
• a v pátek se hrají turnaje.

Sprcha, růženec, study time, večeře a noční praní

Kolem páté hodiny si dojdeš s kýblem pro vodu, aby ses osprchoval. Po sprše utíkáš do pavilonu na růženec. Po růženci jdeš opět do třídy na study time (samostudium), během něhož nevýjimečně dorazí i učitel, který nestihl probrat látku během výuky. V osm se přesouváš do jídelny. K večeři je většinou ugali, ale dvakrát do týdne si pochutnáš na rýži s fazolemi, a v neděli se těšíš dokonce i kousku masa. Po večeři tě od pondělí do pátku čeká ještě poslední čas samostudia, který končí v 22:00. Po něm nejen můžeš, ale správně bys měl jít spokojeně spát, jenže často se stane, že si přes den nenajdeš chvíli na to, aby sis vypral, takže k velké nelibosti všech, kteří chtějí spát, pereš. Samotné praní je celkem tichý proces, když si nepovídáš s kamarády, ale odstřeďování, to je jiná. Vytřepat z prádla co nejvíce vody, aby do rána pokud možno uschlo, se potichu udělat nedá.

Víkendy v Didii

Takhle si žiješ od pondělí do pátku, nebo asi přesněji řečeno do čtvrtka. V pátek večer, to znamená po vyučování, probíhá od 16:00 aerobic a turnaje, které končí v 18:30. Ve škole je 8 týmů (kolejí) neboli houses, které proti sobě soupeří a sbírají body. Každý student náleží k jednomu z těchto osmi housů, které jsou pojmenovány podle tanzanských hor, jezer nebo národních parků, Kilimanjaro, Victoria, Tanganika, Ngorongoro, Manyara, Meru, Ruaha a Serengeti. Každý pátek se utkají dva týmy ve fotbalu, volejbalu, basketu, netballu, baseballu, frisbee a házené. Body se sbírají v průběhu celého školního roku, a kromě turnajů je lze získat za úklid, dobré známky nebo pomáhání na farmě. Odměnou za celoroční úsilí je pro čtyři nejlepší týmy piknik.

Víkend je volnější. Můžeš spát až do šesti. Samostudiu se sice úplně nevyhneš ani v sobotu a neděli, ale jedná se pouze o dvě hodinky ráno po mši a snídani a hoďku a čtvrt před večeří. Mimo to je čas na úklid, praní, hry a odpočinek. V šest večer je v sobotu klasicky růženec a v neděli adorace. Po večeři se díváme na film, poslední dobou oba dny, což je super, protože dříve jsme měli film jen v sobotu, v neděli po večeři byl normálně study time. V sobotu jdeme spát klasicky v 22:00, v neděli o něco dříve, a to v 21:30.

Zvyknout si na tento režim byl ze začátku záhul, ale dá se to, přesto se vždy těšíš domů na prázdniny, během nichž se pořádně vyspíš a najíš.

dobrovolnice Josefína