Misijní práce salesiánů v Bulharsku není jen o oratoři a chudých romských dětech. Animátorský kurz je příležitost, jak oslovit mládež, která je ochotna růst v křesťanských hodnotách a být kvasem pro Království nebeské.

Po covidovém sociálním ochrnutí nebylo vůbec jednoduché začít. S organizátory jsme se setkali již začátkem září a plánovali kurz rozhýbat se školním rokem. To se  nakonec nepodařilo, a s účastníky jsme se tedy poprvé setkali až v dubnu. O to radostnější a silnější ale setkání bylo. I když jsme se navzájem ještě neznali, v pohledech mladých se zračila touha a nadšení. Tématem prvního víkendu a zahájením celého kurzu bylo sebepoznání. Proto jsme hned po krátkém pátečním seznámení mohli začít pěkně zčerstva, od rána. Přednášky jako Kdo jsem?, Kdo je animátor? nebo Duchovní život jsou pro mladé lidi v dospívajícím věku vždycky přínosné. Zvláště, když nejsou jako kázání rodičů, ale naopak v novém prostředí a s novými lidmi, kteří jsou „na stejné vlně“. Abychom se neunavili neustálým debatováním, tak jsme samozřejmě části naučného programu střídali s hrami a aktivitami, z nichž jako nejlepší se ukázala hra v sobotu večer. Při té vlastně téměř nikdo nic neviděl, a všichni jen chodili se zavázanýma očima nesmyslně tam a zpátky po hřišti. Šlo ale o to, aby zkušený navigátor provedl celý tým sérií překážek. Vyzkoušeli jsme si tak důvěřovat sobě navzájem, následovat, i když nerozumím, kam jdu, nebo spolupracovat v týmu. Hra tak byla dobře trefeným hřebíčkem na hlavičku a vyvrcholením celého víkendu. Nesmíme ale zapomenout na výše zmíněný duchovní život. Vzhledem k přípravám na Velikonoce a následnou Květnou neděli jsme již v pátek prožili krásnou večerní modlitbu, při které nám sestra Naďa a otec Petr, po vzoru Ježíšovy poslední večeře, myli nohy. V sobotu jsme byli uvedeni do slavení liturgie ve východním obřadu. To bylo o to přínosnější, protože ne všichni se ve farnostech účastníme východních mší. Porozumění symbolům a důvodům, proč se něco děje, nám teď pomáhá se na modlitbu více soustředit. A také sobotní večerní modlitba se srdcem ze svíček uprostřed jako by podtrhávala lásku načerpanou na prvním víkendu celého kurzu a odrážela nádheru vytvořeného společenství. A tak se těšíme na další víkend, který si pro nás salesiáni a další organizátoři připraví, protože nám má co nabídnout a my se chceme rozvíjet a růst ve správných hodnotách. Více informací o bulharských misiích se dozvíte zde: https://www.sdb.cz/bulharsko/