Na dalším přípravném víkendu si dobrovolníci vyzkoušeli indické stolování, dozvěděli se o základech fundraisingu, prověřili svoje jazykové dovednosti a užili si vánoční atmosféru.  

Jak to chodí v Indii

O druhém prosincovém víkendu proběhl další přípravný víkend pro nás budoucí dobrovolníky, který se tentokrát konal v Hradci Králové. Pátek večer se nesl v indickém duchu. Viděli jsme spoustu indických “stejnokrojů”, dozvěděli se, jak to chodí v indické škole a jak vůbec takový život v Indii vypadá.

Domluvíme se?

V sobotu dopoledne nás čekaly jazykové testy, které měly posloužit nám i našim vedoucím k tomu, abychom se dozvěděli jak, a jestli vůbec, se v této cizí zemi domluvíme. Testy se skládaly z písemné a jazykové části, kterou už ale musel absolvovat každý sám. Skoro jako u maturity. Mezitím, co jsme se testovali, probíhala přednáška na téma salesiánské pedagogiky. Abychom věděli, jak, co a proč máme děti vlastně učit a jak s nimi trávit čas, aby to pro ně bylo opravdu přínosné.

Sobotní oběd byl jeden velký zážitek. Stále jsme pokračovali v indickém stylu. K jídlu byla rýže s kari. Nejedlo se ovšem u stolu, ale na zemi a ke všemu rukama. Mohli jsme si tak vyzkoušet, že není jednoduché házet hrsti rýže jen do pusy a ne všude okolo.

Co je to fundraising

Odpoledne pokračovalo hrami, které jsme si měli připravit a v nečekané chvíli s ostatními zahrát. Když jsme se dostatečně vyběhali, následovala přednáška o fundraisingu. Dozvěděli jsme se, co tento pojem vlastně znamená, jak na to a proč vůbec něco takového provozovat. Přednáška vyvrcholila aktivitou, při které jsme každý dali do hry 50 Kč a o vzniklou sumu následně soutěžili. Každý měl vymyslet  projekt, jehož cílem bylo co nejvíce zaujmout ostatní a to natolik, aby se rozhodli právě pro něj hlasovat a dát mu peníze. Tuto hru nakonec vyhrál projekt, který měl za cíl koupi kozy do Afriky. Už pro ni zbývá jen vybrat jméno.

Vánoce, vánoce přicházejí…

Sobotní večer se již nenesl v duchu indickém, ale vánočním. Nejdříve jsme si užili Slavnostní večeři, po které následovalo rozdávání dárečků. Nebylo to ale jen tak ledajaké rozdávání, dárečky se totiž mohly krást! Pokud se někomu líbil dárek, který už si vytáhl někdo před ním, mohl mu ho ukrást. A to byste nevěřili, jaká to může být legrace.

Návštěva z Mongolska

Pak už nás čekalo jen krásné nedělní dopoledne strávené mší svatou a obědem. V neděli nás také navštívili misionáři v čele s Járou Vracovským a popovídali nám praktické věci z misiologie. Nakonec nezbývalo nic jiného, než rozjet se zase zpět tam, odkud jsme přijeli, a těšit se na další víkendy a samozřejmě dobrovolnickou službu samotnou.

SADBA