Čas tady plyne tak nějak jinak. Rychleji. Nemůžu uvěřit, že Vánoce už jsou za dveřmi. Mám pocit, že jsem přijela před chvílí. Dnů už ale uplynulo několik desítek. A jak vlastně vypadá můj běžný den?
6:20 zvoní budík – jelikož jsem spíše noční tvor, lezu z postele s tvrdou matrací a moskytiérou velmi pomalu.
6:45 mše v kannadštině – ještěže struktura bohoslužby je všude stejná, čtení si ale většinou čtu v češtině.
8:30 snídaně – rýže s pálivou omáčkou
9:40 odjezd na kole do Snehalaye. Snehalaya je velmi skromný domov pro 45 dětí (cca 6–13 let), který provozují salesiáni; dětem často chybí jeden z rodičů nebo se rodiče nejsou schopné o dítě postarat, proto se na jeden až dva roky ocitnou v tomto náhradním domově
10:00–11:20 výuka angličtiny – skupina A, nejchytřejší skupina, děti jsou schopné dát dohromady jednoduchou větu.
11:40–13:00 výuka angličtiny – skupina B
13:00 oběd – rýže s pálivou omáčkou
14:10–15:30 výuka angličtiny – skupina C, nejnáročnější skupina, 24 neposedných dětí, které mi nerozumí a neposlouchají mě, pobíhají po třídě, křičí a navzájem se mlátí; budu ráda, když je do konce školního roku naučím abecedu.
16:00 venkovní nebo vnitřní hry – děti jsou velmi vynalézavé a vyhrajíou si s čímkoliv; mezi oblíbené hry patří kriket, fotbal, házení s míčem, cvrnkání s kuličkami atp.
17:00 čaj
17:30 odjezd ze Snehalaye do hlavního střediska.
18:00–20:30 volno
20:30 večeře (někdy 21:00 nebo i později) – rýže s pálivou omáčkou; večeře je jídlo, kdy se sejdeme všichni – tzn. čtyři kněží, dva bratři (budoucí kněží) a já
Markéta Vagenknechtová
Možné změny v programu
|