Vždy bylo mým snem vyrazit do světa a poznat co nejvíce kultur. A tak, když jsem na sociálních sítích náhodou narazila na možnost stát se dobrovolníkem v zahraničí, měla jsem jasno.

Začala jsem pátrat, jaké jsou mé možnosti, a přitom jsem nacházela tematické stránky, které jsem bedlivě sledovala a mapovala tím situaci. Až jsem jednou objevila přednášku o misijním dobrovolnictví v Angole, při níž jsem poprvé slyšela o asociaci SADBA. Čas plynul a po půl roce mi přišla do cesty moje kolegyně Anička, která byla na misi v Papui.

Byla pro mě první blízkou osobou, která měla všechny informace, které jsem potřebovala a ochotně mi je spolu se svými zkušenostmi předala. Vyprávěla mi své zážitky, neopomenula žádný detail, a ochotně odpovídala na každý můj zvídavý dotaz. Čím dál víc jsem toužila sbírat tyto zkušenosti sama. Tak jsem se na poslední chvíli přihlásila na první přípravný víkend kurzu Adopce nablízko, kterému podle prvního salesiánského misionáře mezi dobrovolníky říkají Cagliero [Kaliéro].

Jak probíhal víkend?

Během kurzu nám zájemcům celý víkend představovali, kam všude můžeme vycestovat. Bývalí dobrovolníci vyprávěli o svých zážitcích a činnostech, které během svojí mise vykonávali, mnoho o tom také psali už ve svých dopisech.

Celý víkend proběhl ve znamení zábavy, předávání zkušeností, rozsáhlých úvah a vzniku nových přátelství. Rovněž jsme se dozvěděli, co nás následujících šest měsíců čeká v přípravném kurzu.

dobrovolnice v přípravě – Simča (ed. SADBA)