Moji milí přátelé, třetí přípravný víkend pro dobrovolnickou službu se tentokrát konal v brněnské části města a to Líšni. Příjemný pobyt tohoto přípravného víkendu nám poskytlo místní Salesiánské středisko. Hlavní téma tohoto víkendu bylo zaměřeno na otázku ,,Co a jak chci předávat?“ a mělo nám přiblížit náplň naší dobrovolnické služby. Páteční večer byl laděn do afrického hávu. Naše příprava byla odstartována vynikající večeří typickou pro tento exotický kontinent a byla servírována takřka africkými ženami. Po večeři jsme se odebrali na vizuálně-akustickou exkurzi do Zambie a do Konga. V průběhu zmíněné exkurze byla možnost si vyzkoušet naší stabilitu při nošení mísy s ovocem na hlavě. Několik málo potenciálních dobrovolnic předvedlo vynikající výkony, ovoce zůstalo v míse a určená dráha byla za poměrně krátký čas zdolána. Z afrického kontinentu jsme se vrátili zhruba kolem desáté hodiny večer a naše další ,,cesta“ směřovala ,,na kutě“, neboť jak vypovídal denní rozvrh, byl následující den již nabytý dalším programem. Velmi brzy ráno nás ale vzbudil zvuk britských aerolinek. Polo spící, polo bdící jsme se přemístili do zrcadlového sálu, kde byl pro nás připraven vzkaz, že Konžská demokratická republika nutně potřebuje dobrovolníky pro výuku tamních dětí. Neváhali jsme, sbalili jsi tzv. ,,pár švestek“ a přemístili se na pražské letiště Václava Havla. Do Konžské demokratické republiky jsme se dopravili komfortní společností British airways. Po příletu do Konga nám ale na letišti zjistili, že nemáme vízum, a tak naším úkolem bylo, se zhruba do hodiny dostavit na místní ambasádu. Průběh cesty byl poměrně náročný, neznámý terén, tma, nástrahy místních vychytralců, zlodějů a dalších. Po všech překážkách jsme se však dostali k cíli, ale ani tam to nebylo jednoduché a chvílemi jsme se báli, že už se snad ani k tomu dobrovolnictví nedostaneme a zpátky domů, již teprve ne. Vše ale mělo zdárný konec a my jsme se opět mohli vrátit do našeho líšeňského salesiánského střediska. Po dobrém obědě následoval blok přehlídky námi připravených her, a my jsme se zpátky v čase mohli na chvíli vrátit do dětských let. Posléze následovala přednáška o salesiánské pedagogice, kterou nám přednesl P. Josef Mendel SBD. Doplnění tohoto bloku se ujala naše Yaya Vanišová, která nám díky své bohaté praxi mohla sdělit spoustu svých zkušeností. Načerpanou teorii jsme si však mohli vyzkoušet rovnou i v praxi. V místní kapli následovala mše svatá, kterou celebroval otec Jaroslav M.. Po tomto poměrně dobrodružném a náročném dni, nadešla tolik očekávaná chvíle. Byla jí slavnostní večeře se vzájemným obdarováváním dárečků. Atmosféra byla nepopsatelná. Stoly byly krásně prostřeny, prostorem se linula jemná vůně františků a na pódiu se ve své kráse skvěl ,,africky“ ozdobený stromek, pod jehož korunou byla bohatá nadílka. V závěru večera jsme se s hřejivým pocitem odebrali ke spánku. Po nedělní snídani následovala mše svatá, která byla sloužena za doprovodných zpěvů místní scholy. Po jejím ukončení jsme se všichni sešli v klubu VeSpod, a měli tak příležitost se setkat s provinciálem českých salesiánu P. Petrem Vaculíkem. Krátce jsme se mu všichni představili a sdělili, kde se chystáme vykonávat dobrovolnou službu. Otec Petr nám zodpověděl několik našich otázek, a pak už následovala přednáška našeho Járy Vracovského ohledně fundraisingu. Nedělní blok byl opět zakončen skvělým obědem a my se již teď moc a moc těšíme na další přípravný víkend, který by se měl tentokrát konat na Velehradě. Současně chci jménem nás všech potenciálních dobrovolníků poděkovat všem moderátorům za perfektní přípravu každého víkendu!!! Ještě jednou moc děkujeme a Všem čtenářům tohoto článku přeji požehnané Vánoce a v srdci upřímnou radost z narozeného Ježíška!! Vaše budoucí dobrovolnice Martina +++