V Araimiri má všechno svá pravidla. Kočky žerou gekony, gekoni žerou hmyz a hmyz žere mě.
Asi bych mohl napsat, že já žeru ty kočky, aby se kruh uzavřel, ale zatím tomu tak není. Kromě dalších pravidel a pořádků, je tu i jasně daná lokalita, kde člověk může chytit nějaký rozumný signál, který tak nějak stačí na odeslání zprávy na těch internetech. Tam se vydávám ráno a k večeru odeslat něco málo informací svým nejmilejším. Na tom místě, ohraničeném z jedné strany stěnou kostela a z druhé potokovitým výběžkem moře, je kromě vzrostlého bambusu i vysoká koncentrace komárů a jiného hmyzu.
Přímá úměra v praxi
Začal jsem na sobě pozorovat, že lepším indikátorem síly signálu nežli počet čárek v rohu displeje je počet štípanců, které se mi podaří během odesílání zpráv získat. Kvalita signálu je tedy nepřímo úměrná počtu štípanců. Nevýhodou je, že se nejedná o prediktivní metodu a kvalitu signálu tak zjišťuji až postexpozičně. S úvodem do postní doby doufám, že tihle komáři v sobě objeví trochu těch katolických mravů a odpustí si sání alespoň v dny přísného postu. V horším případě by se mohli nasytit doplna jen obden. Mám pro ně i několik návrhů na postní předsevzetí. Jednou variantou by například mohlo být sát krev jen z chudokrevných. Přece jen asi ale začnu výstavbou malého oltáříku s obrázkem sv. Františka z Assisi, neobjevím-li dříve v atlasu svatých sv. Insekticidu z Keremy.